Probudil jsem se v neznámé ložnici . Posadil jsem se a začal to tam poznávat . Aha , Josh mě vzal k sobě domů . Usmál jsem se a vstal . Na sobě jsem měl jenom boxerky , takže Josh si dal tu práci mě svléknout . Příšerně mě bolela hlava , zašel jsem do koupelny , neptal jsem se jestli můžu ,slíkl boxerky a vlezl do sprchy , chvíli se koupal a čekal až bolest hlavy ustoupí . Po chvíly jsem se cítil mnohem líp a začal hledat nějaký ručník . Bohužel , žádný tu nebyl . " Joshi " křikl jsem " prosím přines mi ručník " . Po chvilce se otevřeli dveře . " Brý ráno " zamumlal Josh a s pohledem sklopeným k zemi mi podal ručník . Odešel .
Z kuchyně se linula vůně palačinek . Josh byl kuchař, takže jsem se moc nedivil . S velkým , půjčeným trikem na sobě jsem se dopotácel ke kuchyňskému stolu a posadil . " Joshi ? Děkuju Ti za ten včerejšek , trochu sem to přehnal s pitím " krapánek jsem zčervenal , veděl jsem jak Josh nesnáší když se takhle opiju do němoty . Strčil mi pod nos talíř palačinek . " Za málo " houknul a posadil se na druhý konec stolu . Dali jsme se do jídla . Z nenadání jsem se rozbrečel . " Jak ..jak mi to mohla udělat ? " dostal jsem ze sebe . Josh mě zavedl do obýváků , posadil na gauč a sedl si vedle mě , přátelsky mě obejmul . " Víš Andy , holky sou svině " zamumlal . Přitisknul jsem se k němu a dál brečel . Měl jsem Joshe rád , v těžkých chvílích mě podržel , pomáhal mi . Znal jsem ho už od dětství . Věděl jsem že na něj se můžu spolehnout a on za to nikdy nic nechtěl . Někdy mi připadalo že mu stačí to , že může být semnou . " Joshi ? Mohl bych u tebe ...na pár dní zůstat ? Nemám , kam jít , byt je tý ...tý .." ani jsem to jméno nemohl jméno vyslovit a tak jsem jen prosebně kouknul na Joshe . Přikývl . " Jak dlouho budeš chtít " usmál se .
Byl jsem doma sám . Josh byl v práci . Koukal jsem na televizi a znuděně přepínal z jednoho programu na druhý . Něco mě tlačilo pod matrací . Trochu jsem tam zašátral a po chvíly vytáhl obyčejný hnědý sešit , s nápisem DIARY . Začal jsem se smát . Takže Josh si píše deníček ? Vždyť je mu přes 20 , tohle je pro malý děcka , ale ať si dělá co chce . Chtěl jsem ho tam vrátit . V tom jsem se zarazil . Co si to tak přečíst ....NE ! Jenom prvních pár stránek ...NE ! Zahnal jsem tyhle hlasy které mě naváděly k poslušnosti , otevřel sešit a začal číst , a za chvíly to nebylo jen pár stránek ale rovnou celý sešit . Zavřel jsem ho a čuměl jako puk . Takže on mě miluje ? Jestli je to vtip , tak mi nestál ani za to se mu vysmát . Jenže...tohle nebyl vtip , znal jsem Joshe moc dobře na to , abych veděl že on si z těchle věcí legraci nedělá . V tom jsem uslyšel chrastit klíče v zámku . Sakra ! Je doma , co teď ? Rychle jsem strčil sešit zpátky pod matraci a dělal že mě zajímá program v televizi . Přitom jsem ani nevěděl o co tam jde . Josh přišel do obýváku . " Em...ahoj "usmál jsem se a nebyl jsem s to se mu podívat do očí . " Ahoj " pozdravil , švihl sebou na gauč vedle mě . " To byl den dneska " prohlásil utahaně.
Příští týdny byli víc než divné . Vyhýbal jsem se Joshovi jak jen to šlo . Viděl jsem mu na očích , že ho to ničí , ale on nedal na sobě nic znát . Tak jsme oba dva dělali , jakože se nic nedělo . Ale ono se dělo ! Nevěděl jsem jestli Josh přišel na to že jsem mu četl deník a upřímně řečeno mi to bylo jedno . Víc jsem se děsil sám sebe . Kdysi , nedávno , ano , vlastně ještě nedávno , byla jedna osoba kterou jsem doopravdy miloval . Josh , jenže já byl srab a tyhle pocity jsem se snažil zahnat , povedlo se mi to . A teď tyhle pocity zase vypluly na povrh a já se bojím co bude dál.....
By Toxic ©
Koment : Mno takže o_O Dlouho jsem přemejšlela jak to jen udělat -.-" Stejně je ta povídka na prd .. Vůbec nevim jestli psát vůbec pokračování ._.
1 komentář:
Jeeej Toxiiic*.* Jeeee tešíím^^ Kedy to bude ten ďalší diel??*chibilook*
Ppciii wuaaa..upe
Okomentovat